Štatistiky, percentá, prieskumy a čísla vo všeobecnosti majú zvláštnu až magickú silu. Stačí, že nejaký údaj potvrdí „renomovaná" agentúra, alebo ho uverejnia najčítanejšie noviny a informácia je na svete. Žije si potom svojím životom desiatky rokov, pričom pravda je úplne iná. Ale koho vlastne zaujíma pravda?
Je zrejmé, že vnímanie rizika je často skreslené a ovplyvnené médiami a našimi vlastnými obavami. Dôležité je mať na pamäti, že štatistiky môžu byť zavádzajúce a je potrebné ich interpretovať s rozvahou. V nasledujúcom texte sa pozrieme na nečakané riziká, ktoré so sebou prinášajú kokosové orechy, a vyvrátime niektoré rozšírené mýty.
Padajúce kokosy: Prekvapujúca štatistika úmrtí
Svetom poslednú dobu obiehajú desivé správy o nebezpečenstve kokosového tuku. Spája sa s rizikom infarktu a mŕtvice. V skutočnosti kokos preukázateľne zabije len toho, komu spadne na hlavu. Bojíme sa bojových plemien psov alebo žralokov, pretože nás môžu pohrýzť a niekedy aj zabiť. No vedeli ste, že väčšie smrteľné nebezpečenstvo nám hrozí od kokosových orechov?
Kým ročne vo svete evidujú približne 100 útokov žralokov na ľudí, pričom v dlhodobom priemere je z nich smrteľná iba desatina, kokosové orechy ročne zabijú približne 150 ľudí. K skresleniu nebezpečenstva dochádza pravdepodobne preto, lebo k úmrtiam dochádza viac-menej v jednej lokalite na území Papua Novej Guiney. Padající kokosové ořechy zabijí 150 lidí ročně. To je 10x více než ztráty na životech po útoku žraloka.
Porovnanie rizík: Čo je nebezpečnejšie ako žralok?
Pre lepšiu predstavu si porovnajme štatistiky úmrtí spôsobených rôznymi faktormi:
| Príčina úmrtia | Počet úmrtí ročne |
|---|---|
| Kokosové orechy | 150 |
| Útoky žralokov | 10 (smrteľných) z cca 100 útokov |
| Automaty na jedlo | 2 |
Zaujímavé je, že automaty, z ktorých sa mnohí občas agresívne pokúšame vydolovať bagetu či lupienky, zabijú ročne dvoch ľudí. A viete, čo ešte zabije viac ľudí ako žralok? Občas sa v ňom dejú veci bizarnejšie, než si vôbec dokážeme predstaviť.
- Hroši zabíjí 2900 lidí ročně. 4000 kilogramů v rychlosti 30 kilometrů za hodinu: takhle vás zabije buď brzdící náklaďák, anebo rozběhnutý hroch. Jenže náklaďák není permanentně naštvaný, nemá půlmetrové ostré zuby a ani neútočí na loďky… V Africe hroši zabijí za rok nejméně 2900 lidí - většinou, když se člověk dostane mezi matku a mládě, anebo ve vodě, kde je hroch prakticky neviditelný.
- Textovky zabíjí 6000 lidí. O nebezpečnosti textových zpráv při řízení se hodně spekuluje a existuje velké množství studií, které tuto problematiku vidí různě. Velmi alarmující je však velká práce dopravních expertů z Virginia Tech Transportation Insitute. V ní se můžete dočíst, že šance na nehodu je při esemeskování za volantem až 23krát větší, než kdybyste neřídili.
- Postel-zabiják. Ani spánek už není bezpečný, řekli by v nějakém bulvárním zpravodajství. Americká zdravotní centrála CDC uvádí, že kvůli pádům z postele se musí v USA přivolávat v 1,8 milionech případech ročně záchranka. 400 000 těchto nehod skončí v nemocnici a 450 lidí dokonce nepřežije. Nejohroženější jsou kojenci a lidé ve věku nad 65 let.
- Rampouchy a Rusko. Tak to bychom měli Spojené státy. Ale co třeba Rusko? I to má svá specifika - mezi ta typická patří mráz. Ročně umrzne přes 20 000 Rusů, ale rizikem je i obleva. Při ní se uvolňují ze střech rampouchy - a každým rokem zabijí v průměru 100 Rusů…
- Mravenci v kredenci. Zní to sice legračně, ale zase taková zábava to není. Na naší planetě totiž žije 280 druhů mravenců schopných zabít člověka, zejména pokud má slabší srdce. V Africe ročně mravenci (nejčastěji mravenci siafu) zabijí kolem 30 lidí. Stává se to nejčastěji tak, že člověk usne někde poblíž mraveniště a pár procent mravenců z 20milionové kolonie ho kousne. Následkem je prudký anafylaktický šok, který člověk bez pomoci nepřežije…
Mýty a fakty o kokosovom tuku a zdraví
Svetom poslednú dobu lietajú děsivé zprávy o nebezpečnosti kokosového tuku. Spojuje se s infarktem a mrtvicí, zkrátka nás má zabíjet. Ve skutečnosti však kokos prokazatelně zabije jen toho, komu spadne na hlavu. Je to smutná bilance, každého života je škoda. Jenže uvedený počet je naprosto zanedbatelný v porovnání s miliony lidí, kteří umírají následkem konzumace nezdravé stravy úplně nezávisle na kokosech.
Naprostá většina západní populace se v posledních desítkách let nepřejídala kokosy ani nesmažila řízky na kokosovém tuku. Konkrétně od 70. Výskyt obezity se zvýšil od konce sedmdesátých let minulého století. Tvrzení, že nasycené tuky od kokosu přes máslo až třeba po vejce způsobují nemoci srdce, se rozpadá. Nedávná analýza z Cambridgeské univerzity, která vyhodnocuje 76 studií s více než 650 tisíci účastníky, shrnuje: „Aktuální evidence nepodporuje doporučení pro nízkou konzumaci nasycených tuků.“
Podobnou analýzu se stejnými závěry jsme nedávno publikovali i v rámci think-tanku Globopol. Doporučení nepotvrzuje ani realita. Živočišné tuky jsme na talířích i v Česku vyměnili za rostlinné už před čtvrt stoletím, od té doby nemocí srdce a cév jen přibývalo. Opravit je třeba hned tvrzení, že odborníci radí na základě nové studie. Ne. Žádná není. Faktem je, že tohle všechno odborníci v letech, kdy se prováděly studie, na kterých lipidová teorie vzniku nemocí srdce stojí, nevěděli a že srdeční zdraví proto ve světle dnešních znalostí vyhodnocovali velmi zjednodušeně.
Faktem je také, že je nesmysl z omezených zdrojů a vytržených čísel vyvozovat zásadní závěry a na nich stavět celospolečenská výživová doporučení, která navíc v praxi nefungují. Jestliže se živíte sladkostmi, chipsy a slazenými limonádami, v kuchyni jen mícháte hotovky z pytlíků a častěji než v ní jste ve fast food restauraci a zelenina je váš nepřítel, tak přídavek kokosového tuku k takové katastrofě asi může stav jenom zhoršit. Když jídelníček stavíte na skutečných potravinách a jídlech z nich, nepotřebujete žádné nepřirozené omezování.
Prípad jedného úmrtia: Zákerná huba v kokosovej vode
Okrem priameho pádu môže kokos predstavovať aj iné, oveľa zákernejšie nebezpečenstvo, ako ukazuje nasledujúci tragický prípad.
Muž, ktorého meno nebolo zverejnené, si chcel vychutnať kokosovú vodu, no hneď po prvom dúšku ju vyhodil, pretože mala „odpornú chuť“. Keď následne kokosový orech rozlomil, zistil, že vnútro vyzerá slizko a zhnito. Svojej manželke povedal, že orech je pokazený, a bez váhania ho zahodil. Nevedel však, že už ten malý dúšok sa mu stane osudným.
Približne tri hodiny po vypití začal mať muž horúčku, silné potenie a začal zvracať. Keď prišli záchranári, našli ho bledého, dezorientovaného a neschopného udržať rovnováhu. Okamžite ho previezli do nemocnice, kde mu magnetická rezonancia odhalila silný opuch mozgu. Lekári však nedokázali určiť, čo tento stav spôsobilo. Napriek intenzívnej starostlivosti muž zomrel po 26 hodinách v nemocnici. Až pitva odhalila skutočnú príčinu smrti - v jeho priedušnici bola nájdená nebezpečná huba Arthrinium saccharicola.
„Je to podvodnice!“ křičel můj otec – o pár sekund později celá soudní síň ztichla
Zaujímavosti o kokosoch: Viac než len smrteľný pád
My milujeme kokos! Od kokosových misek až po kosový olej. Pojďme se společně podívat na několik zajímavostí.
- SVĚTOVÝ DEN KOKOSU. Od roku 2019 se 2. září slaví Světový den kokosu. Oslavte tento den třeba s kokosovou miskou z Ekotéky a připomeňme si všechny benefity, který nám kokos nabízí.
- KOKOS I PRO PSY. Kokosový olej má stejné benefity pro lidi, jako pro psy. Vylepšuje stav kůže, jejich chlupu, pomáhá se zažíváním a redukuje alergické reakce.
- KOKOSOVÁ VODA MŮŽE NAHRADIT KREVNÍ PLAZMU. V naléhavých případech může být kokosová voda náhradou za krevení plazmu. Díky vysokému množství cukru a ideálního PH je toto opavadu možné, což se potvrdilo za 2. světové války v tropických oblastech.
- HAVAJSKÁ PODPRSENKA. Tradiční havajská podprsenka není úplně tak tradiční, jak by se na první pohled zdálo, ale marketingový tah a nápad ze západu.
- KOKOSOVÉ PALMY JSOU OBROVSKÉ. Kokosové palmy dorůstají až 25m. Přičemž plodí až 75 ovoce za rok.
- KOKOSY JSOU VŠUDE. V roce 2016 bylo na světě vyprodukováné 60 milionů tun kokosu. Největšímipěstiteli jsou Indonésie, Fylipíny a Indie.
- KOKOS MÁ TŘI VRSTVY. Kokosový ořech, který najdeme v našich obchodech, nevypadá tak, jak ten na stromě. Svrchní vrstva je hladká, zelené a nebo žlutá. Další vrstvu tvoří hrubě vláknitá hmota. Poslední vrstvou je pecka. Námi známý kokosový ořech. V zemích jako je Indonésie, kokosové palmě říkají “Tree of Life” (strom života). Je nepostradatelnou součástí každodenního života.
tags: #kolko #ludi #denne #zabije #kokosovy #orech